6.listopadu dopoledne nás objednaný autobus odvezl do Olomouce, kde jsme měli shlédnout představení Vítězslava Marčíka ml. „Eliščiny pohádky“. Divadlo se konalo v arcidiecézním muzeu na Václavském náměstí vedle chrámu sv. Václava (Dóm).


Samotný příchod k místu konání akce byl pro děti silným zážitkem. Chrám sv. Václava všechny doslova ohromil a legendu o zavraždění posledního Přemyslovce vyslechly děti se zatajeným dechem. Celé náměstíčko s historickými budovami se nám moc líbilo a děti se svěřily, že v těchto místech ještě nikdy nebyly. To hlavní nás však teprve čekalo.


Skvělý mladý divadelník Víťa Marčík zdědil svůj všestranný umělecký talent po svém otci, na jehož představení jsme v minulých letech každoročně jezdili. Nyní nás tedy čekala loutková pohádka v podání jeho syna. Vybrali jsme opravdu dobře. V příběhu o hledání štěstí (ženich pro princeznu) se snoubila moudrost s láskou a uměním odpouštět. Z projevu mladého umělce byla cítit pokora a velká empatie. Děti získaly důležitý poznatek pro život, že když něco moc chceme a jdeme tomu naproti, tak se nám to
podaří. A když to náhodou nevyjde, nebudeme z toho smutní, protože jsme to zkusili a to je nejdůležitější. Stejné platí pro pomáhání druhým. Když můžeme, nabídneme pomoc každému. A je jedno, zda bude naše pomoc přijata. Důležité je, že jsme projevili dobrou vůli. Pohádka byla proložena veselými písničkami, do nichž se zapojili všichni diváci, malí i velcí.Dětem se líbilo,když viděly své paní učitelky „v akci“, to když si je pan Marčík vybral ke spolupráci na jevišti.


Závěrem se chci dotknout ještě jedné věci. V hledišti před námi seděly mentálně postižené děti ze speciální mateřské školy. Během představení se chovaly „jinak“, než na co jsou naše děti zvyklé. Z pohledu běžného diváka zkrátka vyrušovaly.Po příjezdu do školky jsme si s dětmi sedli a povídali o tom, proč se tyto děti takto projevovaly a že za své chování vlastně nemohou. Nebudeme se proto na ně zlobit ani se jim smát. To se konečně ani v divadle nestalo. Naše děti se chovaly vzorně. Celý dopolední program v Olomouci se všem líbil a určitě přinesl dětem něco do života.


Jarmila Cimprichová